Andělé

Věřím, že andělé, stejně jako jiné bytosti, věci, dimenze…, které nemohu vidět, nemohu se jich dotknout a nemám pro ně žádné logické vysvětlení, existují. A proč by také ne? Není to zase tak dlouho, co si všichni mysleli, že je Země placatá, jen proto, že neměli hmatatelný důkaz o její kulatosti. A podívejme se, je to jinak. 

Já myslím, že jsem jednou anděla viděla

Paradoxně to bylo ještě v době, kdy jsem na existenci andělů ani nevěřila. Nejdřív jsem byla zmatená a lámala si hlavu s tím, co to bylo za bytost, která za mnou přišla jako můj přítel. Odpověď jsem našla během pár dnů…

Chtěla jsem si během dne chvíli odpočinout. Natáhla jsem se na gauč a do sluchátek si pustila řízenou meditaci. V pasáži, kdy příjemný hlas mluvil o tom, že ke mně z dálky přichází můj rádce a přítel, jsem uviděla bytost, u které jsem nedokázala rozpoznat, zda je muž nebo žena. Měla na sobě dlouhé bílé šaty a dlouhé vlasy jí vlály ve větru. Chvíli byla mužem, chvíli ženou. 

Celá tahle meditace byla velmi zvláštní

Před očima mi běžely obrazy, které mě překvapovaly. Byly o mých skrytých přáních a touhách, ale i o mém životním úkolu, který tady mám. Srdce mi tlouklo velmi rychle a můj dech byl slabý, rychlý a mělký, jako když máte velký strach. Po tvářích mi tekly slzy a moje vnitřní já cítilo naprosté souznění a štěstí, jakoby volalo, tohle jsi ty, tohle je ten důvod, proč jsi tady!

Byl to pro mě opravdu silný zážitek

Nikdy před tím se mi nic podobného nestalo. Několik dní po tom jsem na něj intenzivně myslela. O to víc, když na něj navázaly události dalších dnů….

Už nevím, jestli to byl jeden nebo dva dny po té. Na internetu jsem hledala nějaké informace a náhodou jsem narazila na stránku o andělech. Otevřela jsem jí, byl na ní dlouhý seznam jmen archandělů a jejich rozdělení. Klikla jsem náhodně na jednoho z nich, jeho jméno bylo HANIEL. V informacích o něm jsem se dočetla, že jako jediný z archandělů může být mužem i ženou. Když jsem otevřela připojený obrázek, dívala jsem se na postavu v dlouhých bílých šatech s dlouhými vlasy vlajícími ve větru… Byla to tatáž bytost, kterou jsem viděla během meditace. Od té doby věřím.

Věřím, že na mě i na moji rodinu dávají pozor. Že každý z nás máme svého anděla

Možná to bude znít bláznivě, ale dokonce jsem je několikrát i slyšela. Často se mě snaží ochránit před nějakým průšvihem, ale já je málokdy poslechnu, protože můj rozum-nerozum tyhle tiché hlasy většinou překřičí.

Vzpomínám si například, jak jsem jela autem. Silnice byla namrzlá a v autě jsem měla malého syna. Když jsem se blížila k zatáčce, uslyšela jsem hlas: Zpomal, tu zatáčku neprojedeš!“ Můj rozum-nerozum vyhodnotil situaci jinak a tichý hlas “překřičel”. „To dáš.“ A, …. neprojela jsem.

Od té doby každý večer zapálím svíčku u anděla, kterého jsem dostala od své dcery a poděkuji za další den, protože věřím, že tu jsou s námi. 

Musím se Vám přiznat, že ještě nikdy jsem nenapsala tak otevřený článek. Doufám, že Vás moc nezaskočil. 

Když jsem to vyprávěla svému manželovi, vyvalil na mě oči a zeptal se: Ty jsi něco hulila?” 🙂

Nehulila. to jen zázraky se prostě někdy dějí. 🙂

Související Příspěvky

Začněte psát hledaný výraz výše a stisknutím klávesy Enter vyhledejte. Stisknutím klávesy ESC zrušíte.

Zpět na začátek